Velikonoce jsou nejvýznamnější z křesťanských svátků a to především proto, že připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle víry křesťana došlo třetího dne po ukřižování. Dnes už víme i přibližný rok, kdy k této události došlo: 30 či 33 po Kr. Velikonoce se slavili již dávno před Kristem, jako židovský svátek vysvobození izraelského lidu z egyptského otroctví.
- Květná neděle- připomíná den příchodu Krista do Jeruzaléma, kdy byl Kristus vítán zelenými ratolestmi. Proto tento den světí kněží kvetoucí větvičky vrby jívy (kočičky) a pak je rozdávají účastníkům mše. Květná neděle zahajuje ,,pašijový týden“ – týden truchlení rozjímání na památku umučení Krista.
- Modré pondělí- nazývá se podle modrých látek, které se vyvěšují v kostelech.
- Šedivé úterý- je bez zvláštních zvyků.
- Škaredá středa- zajetí Krista, říká se jí ,,sazometná“, je dnem jarního úklidu.
- Zelený čtvrtek- připravují se zelené pokrmy z jarních bylin.
- Velký pátek- ukřižování Krista, končí postní období trvající 40 dní před Velikonocemi.
- Bílá sobota- den světla, očištění duše, těla i příbytků. Pletou se pomlázky, pečou se mazance a beránci.
- Boží hod velikonoční- při slavnostním obědě se jedí svěcené pokrmy, obdarovávají se pocestní.
- Velikonoční pondělí- den uvolnění a veselí vzývající nový život a zajišťující zdraví. Šleháním pruty (pomlázkami) se symbolicky přenáší životodárná míza stromů do těla člověka. Bílá neděle- první neděle po Velikonocích se nazývala ,,provodní“, protože bíle oblečení novokřtěnci se provázeli ke křtu.