20. května 2016

17.5. EVROPSKÝ DEN SLUNCE


Slunce je pro nás velmi důležité,jak určitě všichni už víte, a abychom si jeho práce vážili a mohli ji oslavit,vznikl Evropský den Slunce. 

Definice
Evropský den Slunce se rozšiřuje každým rokem do více Evropských zemí, kde si lidé připomínají význam Slunce pro naši planetu. Slunce je pro nás velice důležité, ohřívá naší planetu, díky němu žijeme. Samozřejme hlavně v poslední době začíná rozmach s využitím sluneční energie, jakožto obnovitelného zdroje.

Slunce a jeho účinky na lidský organismus



  1. kardiovaskulární systém - slunce zahřívá kůži a tak zvyšuje krevní oběh, cévy a kapiláry se rozšíří a díky tomu může klesnout příliš vysoký tlak
  2. snižení stresu - zvýší se využití kyslíku tkáněmi a tak dochází k lepšímu využití energie, to následně odstraňuje celkovou únavu
  3. snižení hladiny cholesterolu a stabilizace hladiny cukru v krvi - slunce dokáže měnit cholesterol a ergosterol nalézající se v tukových žlázách pod kůží na vitamin D. Vitamín D je navíc důležitý pro absorpci vápníku do kostí. Pro minimální denní dávku vitamínu D potřebujeme 10-15 minut pobytu na slunci denně.
  4. ničení baktérií - imunitní systém se opalováním posiluje - Po pobytu na slunci se zvýší množství i aktivita bílých krvinek, a to až na dobu tří týdnů
  5. zvýšení produkce protilátek - ničení virů, zastavení jejich množení
  6. omezení problémů s nespavostí - zvýší se produkce hormonu melatoninu, který zřejmě pomáhá regulovat spánek

Jak tento den oslavit?


....anebo si zazpíváme písničku :)


Sluníčko,Sluníčko
Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko, 
sedíš tu u cesty, 
stane se ne štěstí, něco tě zajede. 

Elce pelce strejček Nimra koupil šimla v Kadani, 
ani nevíš, jak to šimrá, když mi lezeš po dlani. 

Podívej se zvedá krovky, asi někam poletí, 
do nebe či do Stromovky, 
hádej, hádej, hádej potřetí. 

Nevím, nevím, nemám zdání, 
počkej s nataženou dlaní. 
Snad se vrátí za chviličku,i ty malý popleto, 
letí hledat osmou tečku. 

Nevrátí se, nevrátí se, 
nevrátí se, nevrátí se, 
tak je to!

Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko,
sedíš tu u cesty,
stane se neštěstí, něco tě zajede.
Něco tě zajede!










Významné a mezinárodní dny KVĚTEN

DatumJméno
1. 5.Svátek práce
3. 5.Mezinárodní den svobody tisku
3. 5.Den slunce
4. 5.Den hasičů
5. 5.Mezinárodní den porodních asistentek
5. 5.Den Evropy
6. 5.Světový den astmatu
8. 5.Světový den Červeného kříže
8. 5.Den Matek
8. 5.Vzpomínkový den na ty, kdo ztratili svůj život během druhé světové války
12. 5.Mezinárodní den ošetřovatelek
12. 5.Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem
13. 5.Mezinárodní den Falun Dafa
13. 5.Světový den koktejlů aneb Lufťákovo den
15. 5.Mezinárodní den rodiny
15. 5.Světový den proti mozkové mrtvici
16. 5.Evropský den Slunce
17. 5.Mezinárodní den proti homofobii
17. 5.Světový den informační společnosti
17. 5.Evropský den Slunce
18. 5.Mezinárodní den muzeí
21. 5.Světový den kulturní diverzity pro dialog a rozvoj (Světový den kulturního rozvoje)
21. 5.Týden solidarity s obyvateli všech koloniálních území
22. 5.Mezinárodní den pro biologickou diverzitu
24. 5.Evropský den parků
25. 5.Ručníkový den
25. 5.Týden solidarity s národy bez správního teritoria
25. 5.Mezinárodní den ztracených dětí
25. 5.Den Afriky
25. 5.Mezinárodní den počítačů
29. 5.Mezinárodní den mírových jednotek OSN
30. 5.Evropský den melanomu
30. 5.Svátek sousedů
31. 5.Světový den bez tabáku
31. 5.Den otevírání studánek

Kdo slaví?


DatumJméno
2. 5.Zikmund
3. 5.Alex
3. 5.Alexej
4. 5.Květoslav
5. 5.Klaudia
5. 5.Claudia
5. 5.Klaudie
6. 5.Radoslav
7. 5.Stanislav
9. 5.Ctibor
9. 5.Stibor
10. 5.Blažena
11. 5.Svatava
12. 5.Pankrác
13. 5.Servác
14. 5.Bonifác
15. 5.Žofie
16. 5.Přemysl
17. 5.Anetta
17. 5.Aneta
18. 5.Nataša
19. 5.Ivo
19. 5.Ivoš
20. 5.Zbyšek
21. 5.Monika
22. 5.Emil
23. 5.Vladimír
24. 5.Jana
25. 5.Viola
26. 5.Filip
27. 5.Waldemar
27. 5.Valdemar
28. 5.Vilém
29. 5.Maxmilian
29. 5.Maxmilián
29. 5.Maximilian
30. 5.Ferdinand
31. 5.Kamila

10. května 2016

Osvobození Plzně-6.5.1945 (dokument)

Osvobození Plzně+povstání v Plzni 5.5.1945

Povstání v Plzni 5. května 1945
Počátkem května vypukla na mnoha místech Československa protifašistická povstání a nebylo tomu jinak ani v Plzni. Již v druhé polovině dubna nebylo pochyb o tom, že konec války se blíží úměrně stoupající síle leteckých náletů. Ve stejný den jako bylo Američany osvobozeno první velké české město Cheb, se uskutečnil i poslední nálet amerického letectva na Škodovku. Někdy koncem dubna 1945 se utvořil oficiální Národní výbor (NV), do jehož čela byl zvolen pplk. Jindra Krejčík, prvním místopředsedou se stal Václav Hrbek. Tento sbor měl reprezentovat vedení města. Osvobozovací akce začaly již brzy ráno 5. května, kdy občané vyšli do ulic a začali ničit symboly nacistické nadvlády.
Odpoledne 5. května ještě došlo k odzbrojení dvou vlaků a obsazení kasáren na Bručné. Večer se situace zhoršila, když přišla zpráva, že německé SS divize Schőrnerovi armády obkličují Plzeň. Bylo tedy nutné co nejrychleji informovat americkou armádu, aby přijela do Plzně co nejdříve. Po několika neúspěšných pokusech, které stály i lidské životy, pronikla jedna spojka až do Lub za Klatovy, kde Američané sídlili, a vrátila se zpět se zprávou, že americký velitel slíbil, že armáda brzy ráno 6. května vyrazí na Plzeň. Během noci se podařilo obelhat Němce, že Američané už jsou v Plzni a ti upustili od chystaného útoku. Vysílač se s posluchači večer rozloučil hlášením: „Končíme dnešní vysílání, přejeme vám všem doma i za hranicemi dobrou noc. Zůstaňte u svých aparátů. Zůstaňte i vy venku na stráži bdělí. Nevíme co nás čeká.“ Pravděpodobně však málokdo z Plzeňanů usnul.



Američané v Plzni
6. května 1945 měl přijít okamžik, na který všichni Plzeňané čekali. Ač byla Plzeň už částečně v rukou NV a povstaleckých sil, příjezd americké armády znamenal potvrzení konce nacistické nadvlády. I když by se mohlo zdát, že Američané přijeli do téměř osvobozeného města, nebylo tomu tak. Brzy ráno 6. května se městem nesl zvuk podobný bouřce, byl to však zvuk blížících se amerických tanků skupiny plukovníka Nobleho. V 8 hodin 15 minut stanula americká armáda na plzeňském náměstí. Z počátku byla nedůvěry na obou stranách. Plzeňané zpočátku váhavě vycházeli ze svých domovů. Strach a nedůvěra byly v lidech za šest let nastřádány více než co jiného.…Američané vylézají z tanků v dlouhých nepromokavých kabátech a jsou spíš nedůvěřiví. Ale pak nedůvěra opadává a lidé se sbíhají na náměstí a vítají americké osvoboditele. Výkřiky: „Sláva! Nazdar! Hurá!“ podávání rukou, první vzájemné pohledy do očí, slzy, polibky.


Osvobození ČSR 1945-dokument

DEN VÍTĚZSTVÍ-8.5.1945

DEN VÍTĚZSTVÍ

  Za konec 2. světové války v Evropě se považuje kapitulace vojsk nacistického Německa, která byla podepsána 7. května 1945 v hlavním stanu spojeneckých vojsk v Remeši. Kapitulace vstoupila v platnost dne 8. května ve 23:01 hodin středoevropského času. Západní velmoci vyhlásily za Den vítězství v Evropě (Victory in Europe Day) 8. květen 1945, protože tento den byl formálně posledním dnem druhé světové války na evropském kontinentě.
  Na území Československa se však ještě bojovalo. Ráno 9. května 1945 vjely do Prahy sovětské tanky, které Prahu nakonec osvobodily. V Sovětském svazu byl tedy až 9. květen vyhlášen Dnem vítězství nad fašismem.
  V poválečných letech nebyl v Československu stanoven termín státního svátku ukončení 2. světové války. Jednotliví představitelé politických stran se na datu nemohli shodnout.
  Až 2. listopadu 1951 se politici usnesli a podle sovětského vzoru schválili zákon, kterým byl stanoven 9. květen jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou.
  Po vítězství demokracie v naší republice byl od roku 1989 zákon o státních svátcích několikrát změněn.
  9. května 1990 byl přijat zákon, podle kterého byl 9. květen stanoven jako Den osvobození od fašismu.
  15.5.1991 byl zákonem stanoven 8. květen jako Den osvobození od fašismu.
  29.6.2000 byl 8. květen stanoven jako Den osvobození.
  V roce 2004 bylo v rámci projednávání zákona o státních svátcích navrženo, aby 8. květen byl vyhlášen jako Den vítězství. Tím se názvosloví svátku přiblížilo názvosloví používané v západních státech. Některé připomínky poslanců při projednávání poukazovaly i na to, že název Den osvobození působí na občany tak, jako by se na osvobození obyvatelé tehdejšího Československa ani nepodíleli, proto je výstižnější nazvat tento den Dnem vítězství.
  Dne 10.2.2004 byl přijat zatím poslední zákon, kterým se stanovilo datum a název státního svátku připomínající konec 2. světové války.